Jen pár kroků

květinovou a zeleninovou zahrádkou dělilo Janáčkovo soukromí od pracovních povinností. Přestěhování ze Starého Brna do nového sídla bylo vítanou změnou: na Učitelský ústav Janáček v té době stejně již nedocházel a tak každodennímu putování z tehdejšího Klášterního nám. 2 do Varhanické školy na dnešní Kounicově ulici bylo "odzvoněno". Náruživým chodcem však Janáček zůstal až do konce své životní pouti. Vždyť ještě jako statný sedmdesátník si jednou o srpnovém nedělním odpoledni vyšel se svým žákem Osvaldem Chlubnou pěšky do Komína na hody, potěšeně sledoval komínské vyhrávaní a tancování - a pak přes Willsonův les se oba vrátili domů, tak právě včas k pozdní odpolední svačině!