rok 1903

pro připravovanou Všeslovanskou výstavu v Petrohradu vytvořil 36 stránkovou autografní skicu o lidové kultuře; autograf nebyl publikován;

zemřela J. dcera Olga; ztráta milované dcery zasadila hlubokou ránu rodinnému soužití manželů J.;

dokončil operu Její pastorkyňa;

pražské ND odmítlo Její pastorkyňu;

složil Elegii na smrt dcery Olgy pro tenor, smíšený sbor a klavír na báseň M. N. Veverici; premiéra skladby posmrtně 20. 12. 1930 v nastudování brněnského rozhlasového orchestru s dir. B. Bakalou;

shlédl pražskou reprízu Charpentierovy opery Louisa. Tento román-opera ovlivní tvar a formu J. opery Osud;

účastní se poutě na Hostýn. Chce poznat poutní rozjímání a celkovou atmosféru pro zamýšlenou kompozici opery Andělská sonáta podle románu Josefa Merhauta. Od záměru upustil, pravděpodobně i proto, že Merhaut odmítl vytvořit libreto;

zkomponoval liturgickou skladbu Constitues - offertorium pro mužský sbor a varhany ;

léčí se v Luhačovicích, ubytován v ředitelském domě; od této doby začíná pravidelně zajíždět do Luhačovic. Zde užívá prázdninového odpočinku a současně tu nachází společenské i umělecké zázemí, které je pro jeho další osudy významné; do Luhačovic jezdil většinou sám, zatímco jeho manželka Zdenka v té době navštěvovala své rodiče ve Vídni. V r. 1903 v Luhačovicích potkal Kamilu Urválkovou, jejíž životní příběh bude námětem J. příští opery Osud;

požádal o zdravotní dovolenou z vyučování na učitel. ústavu;

zkomponoval liturgickou skladbu Veni sancte spiritus;

započal kompozici opery Osud na veršované libreto Fedory Bartošové; první verzi komponuje do června 1905 a s přestávkami ji bude revidovat do konce r. 1907, kdy provedení opery postoupí pražskému vinohradskému divadlu. Premiéra se uskutečnila teprve 1934 jako rozhlasové nastudování a vysílání, koncertně 1954, scénicky 1958 v ND Brno;