rok 1901

v průběhu roku: dokončil a vydal druhý sešit s doprovodem klavíru  dalších 38 písní z Bartoš-Janáčkovy Kytice z národních písní moravských. Komplet písní s klavírním doprovodem tvoří 53 písní a je znám pod názvem Moravská lidová poezie v písních (pod tímto názvem vyšla 1908);

 během celého roku komponuje 2. dějství opery Její pastorkyňa; 2. dějství dokončí až v červenci 1902 a hned pokračuje v kompozici 3. dějství;

v časopise Moravského muzea vychází na pokračování J. stať "Některé lašské tance"; představuje J. komentář ze září r. 1894 ke kolekci lašských tanců Františka Pinoczyho;

J. řídil premiéru svého smíšeného sboru Kačena divoká (z r. 1885); první provedení v Brně, BD, zpíval sbor českého starobrněnského gymnasia;

složil kantátu Otče náš, která byla provedena t. r.; vznikla pro Ženskou útulnu v Brně, v níž byla aktivně činná Zdenka Janáčková i dcera Olga;.

premiéra kantáty Otče náš na scéně ND Brno jako "živý obraz", inspirovaný cyklem 8 obrazů polského malíře Józefa Męciny-Krzesze. O pět let později kantátu upravil a nově instrumentoval; ještě v tomtéž roce byla uvedena v Rudolfinu, Praha (1906);

v Ivančicích ve svazku Slovanské melodie č. 5 vyšly 3 skladbičky z cyklu Po zarostlém chodníčku; jejich první vydání bylo určeno harmoniu;