rok 1897

začíná zaznamenávat nápěvky lidské mluvy, z jejichž studia odvodil základní principy svého kompozičního myšlení; zápis a studium nápěvků bude J. provázet až do konce jeho tvůrčího života; některé z nápěvků užívá jako hudební ilustrace svých fejetonů; zápisy nápěvků (kolem 3000) jsou dochovány především ve formě zápisníků;

na koncertě v BD proveden silami posluchačů učitelského ústavu Janáčkův Ohlas národních písní; - tři mužské sbory (Láska opravdivá, Divím se milému, Vínek stonulý) na lidový text z doby počátku J. kompoziční činnosti. Premiéry jednotlivých sborů i jako celku se uskutečnily již v době jejich vzniku; cyklus Ohlas národních písní původně sestával ze 4 čísel: Orání, Láska opravdivá, Divím se milému a Když mě nechceš, což je víc?. Orání bylo z cyklu záhy vyřazeno a poslední skladba Když mě nechceš, což je víc? (pro tenor a klavír) nahrazena sborem - Vínek stonulý. Orání, Láska opravdivá a Když mě nechceš, což je víc? uváděno též pod názvem Tři popěvky;

komponoval kantátu Amarus na stejnojmennou báseň Jaroslava Vrchlického, první provedení závěrečné části kantáty - Epilogu řídil na jaře 1898; premiéra kantáty bez Epilogu v provedení Moravana, Kroměříž 2. 12. 1900 s J. jako dirigentem, celé skladby pak 25. 2. 1912 v Brně za řízení Ferdinanda Vacha;

během pobytu v Hukvaldech navštívil J. skladatel Vítězslav Novák, jehož J. poznal t. r. při Novákově cestě do Brna. Na Hukvaldech oba skladatelé hráli Novákovy Tři české tance - čtyřručně. Přátelství obou skladatelů, zpečetěno J. provedením Novákova tance Sousedská (Brno, 20. 3. 1898) a naopak dedikací druhé řady Novákových Písniček na slova lidové poezie, v roce 1900 ochladlo.

sběr lidové hudby na Podluží - v Kosticích;

vydal teoretický spis O skladbě souzvukův a jejich spojův;

složil Slavnostní sbor k svěcení praporu Svatojosefské jednoty; premiéra se uskuteční na jaře příštího roku;

stal se jedním ze zakladatelů Ruského kroužku (zal. 18. 12.,., ustavující schůze 26. 1. 1898), který v prvních letech nalezl útočiště ve Čtenářském spolku v Besedním domě; k zakladatelům patřili MUDr František Veselý, L. J. a Joža Barvič; Ruský kroužek pěstuje znalost ruského jazyka, pořádá přednášky, hospodářské diskuse, výlety, ve dvoraně BD koncerty, na nichž je hrána ruská hudba a vystupují také ruští hudebníci; Ruský kroužek zahájil svou činnost 25. května 1898 přednáškovým večerem o díle L.N. Tolstého; po zahájení 1. svět. války byli jeho členové persekuováni, majetek kroužku zabaven a spolek vymazán ze spolkového katastru;

z podnětu MUDr. Fr. Veselého založen v Brně Polský kroužek, s nímž J. udržoval čilé styky;