rok 1889

přispěl do Bartošovy sbírky Národní písně moravské v nově nasbírané studií Několik slov o lidových písních moravských - Hudební stránka;

vzdal se chorregenství ve starobrněnském klášteře;

intenzivní sběratelská lidopisná práce; vedle Františka Bartoše a básníka Vladimíra Šťastného patří k J. významným spolupracovníkům Františka Xavera Běhálková, Lucie Bakešová, Martin Zeman, Josef Klvaňa, Vlasta Havelková. František Kretz, Františka Kyselková, Madlenka Wanklová a dr. Alois Kolísek;  první tvůrčí výsledky lidopisné práce představují Lašské tance (původní název Valašské tance), Národní tance na Moravě a Královničky; Lašské tance, jejichž definitivní podoba vznikla až ve dvacátých letech, se utvářely na základě Valašských tanců; tvořil je variabilní počet tanců, jejichž pořadí nebylo pevně stanoveno, stejně jako jejich nástrojové obsazení. Valašské tance bylo možno provádět koncertně i scénicky. Lašské tance, tak jak se ustálily při provedení 1924 a 1925, inklinují spíše ke koncertnímu a ryze nástrojovému provedení, i když baletní interpretaci nevylučují;

vojenská kapela v Olomouci poprvé provedla J. lašský tanec Pilky, který je zařazen jako druhý tanec v souboru Valašských tanců,op. 2, pro orchestr; pod tímto názvem byl soubor vydaný 1890;

dokončil úpravu 11 starých národních obřadných tanců se zpěvy Královničky, které sebrali manželé Bakešovi; k prvnímu uvedení J. úpravy Královniček došlo 21. února v Brně;

v Besedním domě národopisný večer Vesny, na němž poprvé hrány a tančeny první dva lašské tance pro orchestr (Starodávný I. a Pilky), tehdy označené a oznámené jako Valašské. Při této příležitosti se J. blíže seznámil s Lucií Bakešovou, s níž bude napříště choreograficky spolupracovat (další tance z Lašských tanců) a která se záhy bude podílet na J. Národních tancích na Moravě (J. sběr a zápis v letech 1888-89, vydání 1891, 1893) i na vystoupení lidových hudců a tanečníků na Národopisné výstavě v Praze 1895;

Čtenářský spolek na své zábavě znovu uvedl Starodávný I. a Pilky, které měly na únorovém večírku Vesny velký úspěch.

jedná o uvedení Valašských tanců jako dějového baletu na scéně pražského ND; k realizaci Valašských tanců jako scénického díla nikdy nedošlo a hudební materiál z připraveného baletu vplynul do baletu Rákós Rákóczy (prov. 1891);.

v Tovačově Xavera Běhálková nacvičila a uvedla 10 tanců z Národních tanců na Moravě nesoucích označení Hanácké tance; osm z těchto tanců v instrumentaci pro orchestr nebo orchestr a sbor J. později včlenil do svého baletu Rákós Rákóczy (prem. 1891);

Beseda brněnská s dirigentem J. Kompitem poprvé provedla v Brně J. mužský sbor Výhrůžka (1885);

pravděpodobně první koncertní provedení šesti tanců : Starodávný I., II., Požehnaný, Dymák, Čeladenský a Pilky z cyklu Valašských tanců v ND Brno za řízení Ferdinanda Vacha; datum prvního koncertní provedení traduje část odborné literatury (jiná uvádí rok 1898) a dosud se je nepodařilo nově potvrdit;

v ND Brno "ve prospěch českého divadla" provedeny tance - jako dějový balet - "Zabili Matúška" a "Ach, já zarmúcená", původně zamýšlené do baletu Valašské tance;