rok 1926

Gustav Böhm vytvořil portrét L. J; vedle Milénovy kresby dnes nejznámější J. umělecký portrét;

ve foyer divadla Na hradbách za J. přítomnosti slavnostně odhaleno skladatelovo bronzové poprsí, poslední dílo Jana Štursy;se Štursovým celoživotním dílem se seznámil na souborné výstavě v Praze;

dokončil mužský sbor Naše vlajka, který začal komponovat v prosinci 1925 na text Fr. Serafínského-Procházky; premiéru provedl PSMU s Ferdinandech Vachem 16. 10. 1926 v Přerově;

komponuje Sinfoniettu pro velký orchestr; premiéra se uskutečníla 26. června 1926 v Praze, ČF řídil V. Talich. Provedeno u příležitosti VIII. sokolského sletu; jednou z inspirací ke vzniku Fanfár tohoto nejznámějšího orchestrálního J. díla byl promenádní koncert vojenské kapely v Písku, jejíž koncert J. slyšel v Písku v květnu 1925; premiéra Sinfonetty ohlášena jako "Sletová symfonietta";

v Klubu moravských skladatelů uspořádán koncert a přednáška amerického avantgardního skladatele Henry Cowella za J. přítomnosti. V r . 1927 (3. 8.) jmenoval Henry Cowell Janáčka čestným členem The New Music Society of California;

návštěva Rosy Newmarch v Brně, její setkání s Janáčkem, jehož dílo v Československu poznala již na podzim 1919 a propagovala v Anglii;

J. cesta do Velké Británie (Londýn) na pozvání Rosy Newmarch; jel přes Německo do Holandska, ve Vlissingách se nalodil a v Anglii se vylodil ve Folkestonu; v Londýně provedena řada J. skladeb; I. Smyčcový kvartet, Houslová sonáta, Mládí, Pohádka pro violoncello a klavír> ;J. setkání se sirem Henry Woodem, Setonem Westem a významnými osobnostmi anglického kulturního a společenského života; J. vystoupil na londýnské Škole slovanských studií a v Českoslovanském klubu londýnském, svědkem generální stávky; slyšel hrát slavnou houslistku Adilu Fachiri, vnučku J. Joachima, která na J. koncertu ve Wigmore Hall provedla J. Houslovou sonátu; její hra se považuje za jednu z možných inspirací houslového koncertu; na zpáteční cestě se zastavil na dva dny ve Vlissengách, odtud podnikl výlet do blízkých lázní Domburg a navštívil Midleburg;

z operní bilogie Výlety páně Broučkovy ND Brno uvedlo první část - Výlet pana Broučka do měsíce; dir. Fr. Neumann, rež. Ota Zítek, výtv. J. Čapek, Brouček - Val. Šindler, J. premiéře přítomen; celá biologie provedena v Brně až 25. 11. 1937;

pracoval na houslovém koncertu "Putování dušičky"; skladba zůstala nedokončena; hudební materiál J. převzal do předehry ke své poslední opeře ;

v Berlíně Charlottenburgu s velkým úspěchem provedena za J. účasti opera Káťa Kabanová; po Kolíně n./R. (r, 1922) to bylo druhé zahraniční operní divadlo, které operu uvedlo; při této příležitosti se J. osobně seznámil s Schönbergem i Schreckerem, kteří mu přišli blahopřát k premiéře; ohlas J. díla inicioval jeho jmenování členem Pruské akademie;

na Hukvaldech Hukvaldech tvoří František Ondrúšek Janáčkův portrét, pastelovou studii; během J. několika J. posledních hukvaldských pobytů, které se neomezovaly jen na dobu prázdnin, vznikala 2. věta symfonie Dunaj(1923), revize II. jednání opery Věc Makropulos (1925), začal tu komponovat malou verzi Říkadel ( 1925), později II. smyčcový kvartet;

v podání ČF za řízení Václava Talicha zazněla premiéra Sinfonietty; provedeno u příležitosti VIII. sokolského sletu; J. premiéře přítomen; během premiéry J. připsal vepsal všem pěti větám programní názvy: I. Fanfáry, II. Hrad, III. Králové klášter, IV. Ulice, V. Radnice a o programu této skladby publikoval v LN 24.12.1927 fejeton s názvem "Moje město";

odhalení pamětní desky na rodném domě (obecné škole) v Hukvaldech; dvoudenní oslavy na Hukvaldech, v Kopřivnici a na Štramberku; plaketu a reliéf zhotovil olomoucký sochař Jan Pelikán; na obou slavnostních koncertech (Kopřivnice, Hukvaldy) zazněly vedle fanfár ze Smetanovy Libuše pouze J. skladby: Sonáta pro housle a klavír, Ukvalská lidová poesie v písních, V mlhách, I. smyčcový kvartet, Zápisník zmizelého a mužské sbory, Pohádka pro violoncello, Slezské písně, Po zarostlém chodníčku. Na prvním -kopřivnickém - vystoupili umělci brněnští, na koncertu hukvaldském umělci ze severní Moravy;

Luhačovice, Augustiniánský dům; během pobytu píše Glagolskou mši;

tvořil Glagolskou mši na staroslověnský text; varhanní sólo v prosinci, revize ještě v roce 1927; premiéra 5. 12. 1927 v Brně;

J. si koupil partituru Stravinského Svěcení jara; o Stravinském se dovídal z tisku, znal jeho některé skladby z festivalu v Benátkách, z koncertu Klubu moravských skladatelů r. 1925; 1926 připravil Fr. Neumann s orchestrem ND provedení Ptáka Ohniváka a Ohňostroj;

PSMU s Ferdinandem Vachem provedl v Přerově premiéru mužského sboru Naše vlajka;

pražské německé divadlo připravilo premiéru Její pastorkyně; hudební nastudování Alexandr Zemlinsky, režie Lons Laber;

brněnské německé divadlo připravilo premiéru Její pastorkyně; dir. Hermann Adler, režie Eugen Guth; brněnská inscenace následovala tři dny poté, co operu uvedl (23. 10.) pražský Neues Deutsches Theater za hudebního nastudování Alexandra Zemlinskeho a v režii Lonse Labera;

složil Capriccio pro klavír levou rukou a dechový komorní soubor; premiéra se uskuteční v příštím roce v Praze;

původní premiéra opery Věc Makropulos v ND Brno; o inscenaci se zasloužli dir. Fr. Neumann, rež. Ota Zítek a výtvarník Josef Čapek; Emilia Marty - Alexandra Čvanová, Albert Gregor - Emil Olšovský, Baron Prus - Zdeněk Otava; J. přítomen;

dokončil druhou - větší - verzi Říkadel, na níž pracoval od 14. listopadu t.r.; tato rozšířená verze pro 9 hlasů a a 10 nástrojů obsahuje 19 čísel; provedena následujícího jara v Brně, koncert přenášen rozhlasem;