rok 1925

jako reakci na svou žádost o uvolnění do důchodu ( konec 1924) obdržel L. J. blahopřejný dopis prezidenta republiky, T. G. Masaryka; J. za tento list poděkoval písemně 15. 3. t. r. a v květnu t. r. pozval TGM na představení Lišky Bystroušky, uváděné pražským ND jako součást Mezinárodního festivalu soudobé hudby;

brněnská posádka oslavila J. sedmdesátku koncertem Lašských tanců v provedení orchestru 43. pěšího pluku (kapelník Zitta) a pěvecké sdružení Foerster provedlo J. sbory; koncert se konal za mimořádného zájmu publika v sále vojenského zátiší na Kotlářské ulici;

složil Concertino pro klavír a komorní soubor; premiéra se uskuteční 16. 2. 1926 v Brně ;

promován prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity;

v Redutě klavírní recitál Bély Bartóky, zprostředkoval jej L. J. jménem Klubu moravských skladatelů;

Klub moravských skladatelů připravil autorský večer Arnolda Schönberga za skladatelovy účasti, J. koncertu stejně jako i československé premiéry Gurrelieder (provedeno v divadle 8. 3.) přítomen;

ISCM (Mezinárodní společnost pro soudobou hudbu) pořádala v Praze mezinárodní festival soudobé tvorby; jako přední reprezentat soudobé české tvorby i jako předseda Klubu moravských skladatelů se J. společně se svou chotí festivalu zúčastnil; součástí festivalu byla pražská premiéra (18. 5.) Příhod Lišky Bystroušky pod taktovkou O. Ostrčila, v režii Ferd. Pujmanna a s výpravou Josefa Čapka; během festivalu m.j. pořízeny fotografie L.J. na projížďce parníkem po Vltavě; 

na úpatí Špilberku, v ústí ulice Údolní, odhalen pomník Pavlu Křížkovskému, dílo akad. sochaře Františka Fabiánka; zbudování pomníku bylo výsledkem dlouholeté J. snahy (byl členem komitétu pro postavení pomníku P. Křížkovskému) o důstojné umístění památky na významného moravského umělce;

ND Praha nastudovala Příhody lišky Bystroušky pod taktovkou O. Ostrčila, v režii Ferd. Pujmana , na scéně J. Čapka;; J. premiéře přítomen;

kompletoval větu symfonie Dunaj, s jejíž kompozicí se zabýval od června 1923;poté se ke skladbě již nevrátil;

léčí se v Luhačovicích, Augustiniánský dům; ; během pobytu J. podnikl výlet (9.6.) autem do Kunovic, kde si prohlédl "Kožuchy" J. Uprky a navštívil Ant. Frolku v Tasově, jehož obrazy velmi obdivoval; v půli června vznikl portrét L.J. od Emila Stanislava Kopřivy. J seděl modelem, na ruce s "prstýnkem pro štěstí", který mu darovala Kamila Stösslová;obraz dnes pověšen v JA MZM;

během slavností Valašského roku v Rožnově provedeny též J. sbory Dež viš, Vojna, Klekánica v provedení rožnovského a kopřivnického sboru; J. se zúčastnil slavností 18. a 19. června a prohlédl si známé Jaroňkovy gobelíny;

napsal Říkadla - pro 3 ženské hlasy, klarinet a klavír, inspirován říkánkami tištěnými s obrázky J. Lady, O.Sekory a J. Haly v LN ; provedeno téhož roku v Brně (26.10.); tato "malá verze obsahuje 8 říkadel, která pak s malými změnami přešla do rozšířené podoby Říkadel z r. 1926;  

společně se svou chotí Zdenkou odjel přes Písek do Benátek, kde navštívil Mezinárodní festival soudobé hudby v Benátkách, kde m.j. proveden J. 1. symčcový kvartet v provedení Zikova kvarteta; dojmy z cesty, benátského festivalu a hodnocení vyslechnutých skladeb zapsal ve fejetonu "Basta!", publikovaném v LN 8. 11. 1925;

mužský sbor Vínek (1904-1906), komponovaný na základě nápěvu a textu lidové písně Na bruntálských horách, poprvé provedlo v Brně PSMU v Brně;

J. vyslechl přednášku Josefa Zubatého na FF MU; význačného jazykozpytce a prvníhobiografa A. Dvořáka zvěčnil ve fejetonu "Josef Zubatý"; publikováno v LN 24. 10. 1925;

v BD na večeru písní a básní v pořadatelství Čtěnářského spolku provedena premiéra Říkadel ( tzv. malá verze); J. koncertu přítomen;

za operu Příhody lišky Bystroušky byl poctěn státní cenou, jež mu přiřkla porota ve složení Jan Branberger, Vl. Helfert, L. Vycpálek a V. Novák;

premiéra operní prvotiny Šárka v Brně; orchestr ND řídil Fr. Neumann, režii měl Ota Zítek a výpravu připravil Vlastislav Hofman; Šárku zpívala H. Pírková, Ctirada E. Olšovský, Přemysla A. Flögl;

J. písemně složil předsednictví Klubu moravských skladatelů;

obdržel státní cenu České akademie za 1. smyčcový kvartet a dechový sextet Mládí;

ukončil práci na opeře Věc Makropulos; premiéra se uskuteční v Brně příštího roku;

začal komponovat mužský sbor Naše vlajka na text básně Vlajka od Fr. Serafínského Procházky; premiéra se uskuteční 16. 10. 1926 v Přerově;