rok 1924

rok oslav J. sedmdesátin, provázený poctami, rozsáhlým uváděním děl doma i v zahraničí a vydáním dvou biografií: Max Brod: Leoš Janáček. Život a dílo; Adolf Veselý: Leoš Janáček. Pohled do života i díla (tzv. autobiografie); pro tuto příležitost nakreslil Jaroslav Král J. portrét, kde byl též poprvé otištěn;

Listy Hudební Matice připravily dvojčíslo 1-2, které celé věnovaly L.J.;

Moravskoslezské divadlo v Ostravě připravilo inscenaci Káti Kabanovy ( dir. Em. Bastl, rež. Jan Kühn, výtv. J. Dušek) za J. účasti; první uvedení opery v Ostravě;

uvedení Její pastorkyně v Berlíně za J. přítomnosti; dirigent Erich Kleiber, režisér K. Holy, výtvarník Emil Pirchan, Jenůfa - Zinajda Jurjevskaja, Kostelnička - M. Arndt-Ober; berlínská premiéra se stala velkou společenskou a uměleckou událostí a tisk jí věnoval mimořádnou pozornost; v Berlíně se tou dobou objevila sada cigár se značkou Jenůfa;

napsal Pochod modráčků, otištěn v čsp, Hudební besídka 1924; skladba vplynula do 3. věty sextetu Mládí;

J. první návštěva Kamily Stösslové v Písku. Od tohoto okamžiku se oba budou setkávat častěji v Praze, Písku Brně a 1927 i v Luhačovicích; vzroste také vzájemná korespondence, zvláště ze strany L.J.; za celou dobu své známosti J. napsal Kamile Stösslové téměř 730 dopisů;

dobu hlavních oslav svých sedmdesátin tráví v ústraní - v Hukvaldech; svůj pobyt přeruší pouze na dobu, kdy se účastní hostování brněnského ND v divadla na Vinohradech s Její pastorkyní (9. 7.), jemuž měl být přítomen též T. G. Masaryk; prezident se pro nemoc omluvil;

v New York Times vyšel rozhovor Olina Downese s L. J. u příležitosti J. životního jubilea. Materiál k rozhovoru získal americký hudební kritik během červnového pobytu v Československu a při setkání s L. J. v Brně;

zkomponoval suitu Mládí pro dechový sextet; premiéra 21. 10. t. r. v BD za J. přítomnosti;

léčí se v Luhačovicích, Augustiniánský dům; během pobytu se seznámil s dcerou B. Smetany, Zdenou Heyduškovou a zapsal si nápěvky její mluvy, které včlenil do fejetonu "Smetanova dcera" ( vyšel 3. 10. t.r. v LN);

PSMU za řízení Ferdinanda Vacha provedl v Rosicích u Brna premiéru mužského sboru Potulný šílenec; téhož roku proveden ještě v Brně (11. 10.) a v Praze (8. 12.);

v Besedním domě se uskutečnila přednáška bengálského básníka Santose Hazry, J. se jí účastnil a pod dojmem přednesu v bengálštině napsal fejeton "Na pravé stopě", otištěný v LN 7. 4. 1925;

v J. jubilejním roce nastudovala brněnská opera Káťu Kabanovou s dir. Fr. Neumannem, rež. O. Zítkem na scéně A. Provazníka; premiéra za J. účasti;

premiéra revidované verze (1920) kantáty Na Soláni čarták , ND Brno, Beseda brněnská, dirigent Jaroslav Kvapil;

Janáček získal státní cenu za rapsodii pro orchestr Taras Bulba; cenu udělovalo ministerstvo školství ke dni 28. října;

původní premiéra opery Příhody lišky Bystroušky v ND Brno; dirigent Fr. Neumann, režie Ota Zítek, výprava Ed. Milén; ; Lišku zpívala H. Hrdličková, Zlatohřbítka B. Snopková, Revírníka A. Flögl; J. premiéře přítomen;

Hudební rozhledy přinesly k J. životnímu jubileu obsáhlé dvojčíslo;

v pořadatelství Klubu moravských skladatelů provedeny v BD koncertně Lašské tance (a pod tímto názvem) v počtu dnes známých šesti tanců;. o provedení se zasloužil orchestr ND s dirigentem Fr. Neumannem. Koncert uspořádán na oslavu J. sedmdesátin, J. provedení přítomen. (Kodifikované pořadí oněch šesti Lašských tanců je poprvé koncertně provedeno až r. 1926 v Praze s ČF a dirigentem Fr. Neumannem; J. provedení přítomen);

uvedení Její pastorkyně v Metropolitní opeře v New Yorku, Maria Jeritza jako Jenůfa, dir. Artur Bodanzky;

provedení mužských sborů, Věčného evangelia (dir. J. Křička, sbormistr H. Doležil), Šumařova dítěte aTarase Bulby s ČF a dirigentem Václavem Talichem v Praze ve Smetanově síni se účastní LJ. ; prezident T. G. Masaryk pozval J. do prezidentské lóže;

jmenován čestným členem Spolku pro moderní hudbu;