rok 1921

začal skládat operu Příhody lišky Bystroušky na vlastní libreto podle "románu" Rudolfa Těsnohlídka; Příhody lišky Bystronožky (původní Těsnohlídkův název) byly inspirovány kresbami Stanislava Lolka (J. se seznámil s Lolkovým dílem již v říjnu. 1910 na výstavě v Rudolfinu), které byly nedílnou součástí "Příhod", uveřejňovaných v LN;  libreto upravuje do poloviny r. 1922, operu dokončil na podzim 1923;

slyšel Debussyho La Mer v podání Šakovy filharmonie; o skladbu se zajímal již od r. 1910, kdy ji provedla ČF (zda toto provedení slyšel nelze doložit); dochovala se J. analýza skladby;

premiéra ženského sboru Kašpar Rucký (1916) na text Františka Serafínského Procházky; premiéra v Praze, PSPU, dirigent Method Doležil;

v Brně v Redutě premiéra Zápisníku zmizelého (1917-19) s Břetislavem Bakalou u klavíru, part Janíčka zpíval K. Zavřel, Zefku L. Kvapiloví-Kudláčková; J. přítomen;

v Praze poslouchal přednášku Rabíndranáta Thákura, na slova jeho básně Potulný šílenec napíše mužský stejnojmenný sbor (1922);

pobyt ve Vysokých Tatrách, navštívil Štrbské pleso, Mengušovskou dolinu, údolí Mlýnice, Popradské jezero, Kolbašské vodopády, Javorinu; z cesty po Slovensku vznikl fejeton, "Z Vysokých Tater", uveřejněný v LN 18. 7.tr.;

léčebný pobyt v Luhačovicích, Augustiniánský dům; setkání s Kamilou Stösslovou, která zde absolvovala se svou sestřenící léčebnou kůru;

účastní se přednášky T.G. Masaryka v aule české techniky v Brně a pořizuje záznam nápěvků prezidentovy mluvy; obsah řeči i vlastní nápěvky se stanou základem tří studií, které J. nazval Triptychon; za J. života nebyl jako soubor publikován; během prezidentovy oficiální návštěvy se J. s TGM nesetkal;

premiéra Tarase Bulby (1915-18),Brno, orchestr ND Brno, dir. Fr. Neumann, J. přítomen;

původní premiéra Káti Kabanové (1920-21) v ND Brno; dirigent František Neumann,   režie Vladimír Marek, výtvarník Vladimír Hrska, Maria Veselá v roli Káti, Marie Hladíková jako Kabanicha a Karel Zavřel jako Boris;

za operu Výlety páně Broučkovy získal cenu České akademie;

zakoupil v rodných Hukvaldech dům, který se mu do konce života stal místem tvůrčích činů i odpočinku;dům, který koupil od své ovdovělé švagrové, postupně přestaví, zmodernizuje a nově zařídí; rekonstruovaný objekt dal podobu dnešnímu Památníku Leoše Janáčka v Hukvaldech;