rok 1918

Klub přátel umění vyzval dva brněnské umělce (jedním z nich byl Emil Hlavica) k soutěži o portrét L. J.. Zadavatelé vybrali Emila Hlavicu, který téhož roku vymodeloval reliéf - portrét s poprsím.Obdobnou plaketu zhotovil E. Hlavica v r. 1925 pro J. přátele a má vročení 1926;

vznikla úprava lidových písní pro zpěv a klavír ze sbírky Heleny Salichové Slezské písně; premiéra se uskutečnila za rok v Praze (7. 4. 1919);

poslední přehlédnutí operní bilogie Výlety páně Broučkovy;

uvedení Její pastorkyně ve dvorní opeře ve Vídni; Marie Jeritza jako Jenůfa, Lucie Weidt jako Kostelnička, režie Cyril von Wymetal, dir. Hugo Reichenberger; J. se účastnil premiéry i četných zkoušek na ni a na samotnou premiéru pozval dopisovatele denního i odborného tisku, umělecké i osobní přátele, mezi jinými též manžele Stösslovy; úspěch vídeňské premiéry přispěl k bezprostředně následující sérii inscenací na zahraničních operních scénách; za J. života byla opera uvedena: v Záhřebu ( 1920), Ljublani (1922). Frankfurtu n./M. (1923), Berlíně, Freiburgu, Ljublani, New Yorku, Cáchách (1924), Darmstadtu, Geře, Noriberku, Augsburku, Brémách, Coburgu, Basiljei, Wroclawi, Osnabrücku, Magdeburku (1925), Altenburgu, Wiesbadenu, Trieru, Hamburku, Poznani, Ulmu, Lvově, Essenu, Výmaru, Erfurtu, Brauschweigu, Kalinigradu, Düsseldorfu, Gottě, Karlsruhe, Gdaňsku, Greifswaldu, Hagenu, Manheimu (1926), Antverpách, Rostocku, Saarbrückenu, Zahřebu, Plauen, Saské Kamenici, Schwerinu, Bremerhavenu, Štětíně, Bamberku, (1927), Lipsku, Bělehradu, Mönchengladbachu, Freiburgu, Helsinkách, Würzburgu, Krefeldu a Dortmundu (1928);

Universální edice ve Vídni vydala tiskem J. Její pastorkyňu s německým překladem Maxe Broda; pro cizinu bude od nynějška opera známá pod názvem Jenůfa;

dokončil rapsodii pro orchestr Taras Bulba, jejíž první podoba je z r. 1915; premiéra se uskuteční v Brně s dirigentem Fr. Neumannem a orchestrem ND (9. 10. 1921);

Luhačovice, Augustiniánský dům; letmé setkání se Stösslovými;

vrátil se k operní prvotině Šárka a do léta 1919 vytvořil její finální podobu;drobné retuše budou následovat až do její premiéry 1925;

ČF s dirigentem L. V. Čelanským provedla v Brně orchestrální baladu Šumařovo dítě; (1913) koncert chápán jako uznání Prahy v J. tvůrčím prostředí;

složil mužský sbor Česká legie na slova básně Antonína Horáka; premiéru provedlo PSMU s Ferdinandem Vachem v Kroměříži 26. 2. 1920;

v nastudování dirigenta O. Klemperera uvedla opera v Kolíně n./R Její pastorkyňu; Otto Klemperer se stane jedním z prvních zahraničních dirigentů J. hudby, jejíž interpretace si J. velmi vážil;