rok 1917

premiéra kantáty Věčné evangelium (1914) v provedení pražského Hlaholu, dirigent Jaroslav Křička, J. přítomen;

Emil Herzka, ředitel vídeňské Universal-Edition ,vyslechl v pražském ND Její pastorkyňu a rozhodl se pro její vydání. Spolu s Herzkou shlédl představení též dirigent vídeňské Dvorní opery Hugo Reichenberg, který Pastorkyni nastuduje za dva roky ve Vídni;

dokončil Epilog k Výletu pana Broučka do Měsíce;

skládal Výlet pana Broučka do XV. století. Oba "Výlety" se stávají operní bilogií s názvem Výlety páně Broučkovy; premiéra bilogie 23. 4. 1920 v ND Praha s režisérem Gustavem Schmoranzem a dirigentem Otakarem Ostrčilem;

během letního pobytu v Luhačovicích (vila Vlastimila) poznal Kamil Stösslovou (ubytovanou v domě Žofín); z letmého seznámení se zakrátko vyvinulo nejprve přátelství mezi manželi Janáčkovými a manželi Stösslovými, pěstované a udržované až do r. 1925; mezitím J. začal zajíždět sám za paní Kamilou do Písku a věkově nerovné přátelství u J. přerostlo v silný emocionální vztah, který trval až do konce J. života;

začal skládat cyklus vokálních skladeb s průvodem klavíru Zápisník zmizelého na text, uveřejněný v LN jako anonymní v LN (autor literárního textu Josef Kalda do r. 1997 neurčen); skladba dokončena do června 1919; před vydáním v r. 1921 revidována, premiéra 18. 4. 1921 v Brně, Redutě;

v rámci koncertů BB vystoupil orchestr ND Praha s dirigentem K. Kovařovicem, na programu byla Janáčkova předehra Žárlivost. Bvlo to první závažné uvedení J. díla v prostředí BB, s níž od doby své roztržky a odchodu ze spolku i jeho hudební školy neudržoval žádné styky;

premiéra balady pro orchestr Šumařovo dítě (1913), Praha, ČF, dirigent O. Ostrčil, J. přítomen;

J. píše první ze čtyř dopisu Emě Destinnové, která projevila zájem o roli Jenůfy v Její pastorkyni. Poslední dopis Emy Destinnové, adresovaný L. J., je z prosince 1918; pěvkyně vyjadřuje snahu nastudovat roli, k čemuž však nikdy nedošlo.