rok 1916

vznikly ženské sbory Hradčanské písničky (prem. 25. 11. 1918), Kašpar Rucký (prem. 6. 4. 1921) na text Františka Serafínského Procházky; Vlčí stopa na text Jaroslava Vrchlického (prem. 18. 8. 1916); Fr. S. Procházka byl jedním z libretistů J. operní bilogie Výlety páně Broučkovy;

vznikly úpravy zbojnických balad pro zpěv a klavír: Písně detvanské; staly se pak součástí 26 balad lidových;

premiéra Její pastorkyně (s retušemi a instrumentačními úpravami Karla Kovařovice) v Národním divadle Praha; dir. K. Kovařovic, režie Robert Polák, Gabriela Horvátová jako Kostelnička, Kamila Ungrová jako Jenůfa; Janáčkův dlouho kýžený umělecký triumf v Praze; do J. života vstoupí na dva roky G. Horvátová;

Luhačovice, vila Vlastimila. Během lázeňského pobytu ho navštívila Gabriela Horvátová (24. 7.);

jmenován čestným občanem obce Hukvaldy;

premiéra ženského sboru Vlčí stopa (1916)v Nové Pace, provedl VSMU s Ferdinandem Vachem;

vznikly skici k zamýšlené opeře Živá mrtvola; opera nebyla nikdy dokončena;

Divadlo sdružených měst východočeských uvedlo v Prostějově premiéru Její pastorkyně; s inscenací pak t.r. hostovalo v Olomouci, Náchodě a Hradci Králové;

brněnská opera s režisérem Karlem Komarovem a dirigentem Josefem Winklerem připravila premiéru Její pastorkyně s Kovařovicovými retušemi;

J. se v Praze setkal s R. Straussem, který dirigoval koncert ČF ze svých a Sukových skladeb. Strauss shlédl pražské nastudování Její pastorkyně a ocenil především 3. dějství; J. na Straussově úsudku velmi záleželo;

komponuje epilog k Výletu pana Broučka do Měsíce; dokončil jej až v březnu (29.) následujícího roku;

Max Brod píše J. první dopis a zve ho na návštěvu do Prahy. J. byl polichocen Brodovou obšírnou statí o Její pastorkyni, která vyšla v berlínské Schaubühne 16. 11. t. r. ; začal se dlouholetý pracovní a přátelský vztah J. s významným divadelním kritikem a překladatelem, který byl skladateli nápomocen při šíření jeho díla v cizině, rádcem a inspirátorem při výběru témat nových operních děl, v neposlední řadě předkladatelem jeho operních libret a zpěvních textů ;

první provedení Zlaté uličky z Hradčanských písniček, Praha, Smetanova síň, VSMU a Ferdinand Vach; celý cyklus Hradčanských písniček bude mít premiéru až o sedm let později v Praze (11. května 1923);