rok 1905

Artuš Rektorys se stal řádným redaktorem pražského hudebního listu Dalibor; po celou dobu Rektorysova působení v Daliboru (1905-1910) bude časopis věnovat pozornost hudebnímu dění na Moravě a zvláště pak Janáčkovi. V osobě A. Rektoryse získal J. oddaného ctitele, rádce a přítele, který obětavě sloužil veřejnému prosazení jeho díla v pražském uměleckém prostředí. Vzájemná korespondence J. a A. Rektoryse obsáhla dobu třinácti let (1916-1919);

zvolen předsedou Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Brně;výbor byl oficiálně ustaven až 27. září t. r. a jeho úkolem bylo rozběhnout a koordinovat sběratelské úsilí, směřující ke shromáždění co největšího a úplného písňového bohatství zemí Rakouska-Uherska; J. svůj názor na zásady sběru vyjádřil brožurkou "Sbíráme lidovou píseň na Moravě a ve Slezsku" (1906);

čte Gogolovu povídku Taras Bulba v originále;

provedení Jarní písně na koncertu Klubu přátel umění v Brně; J. pro tuto příležitost skladbu z r. 1898 J. reviduje; na koncertním večeru vystoupila též "fenomenální" houslistka Jelizaveta Ščedrovičová z Petrohradu;

pobyt v Luhačovicích, vila Vlastimila;

J. se účastní odvetné demonstrace proti Volkstagu; vznik klavírní sonáty Z ulice 1.X.1905, komponované pod dojmem krvavého střetu českých obyvatel Brna a policie při manifestaci za českou univerzitu; při manifestaci před Besedním domem proboden mladý truhlářský dělník František Pavlík; (premiéra díla se uskuteční v lednu 1906);

 v Přerově za J. přítomnosti provedlo PSMU s Ferd. Vachem dva mužské sbory Dež viš a Klekánica, které se staly součástí cyklu Čtvero mužských sborů moravských;

z J. iniciativy ustavil se na valné hromadě členů KPU hudební odbor Klubu přátel umění; hudební odbor začal fakticky existovat již na podzim 1904.; J. členem KPU od r. 1904, stojí v čele odboru plných devět let, v letech 1909-1911 jeho předsedou; v pořadatelství hudebního odboru se konají komorní koncerty a tematické hudební večery, zaměřené na hudební novinky;