rok 1881

první neshody s BB - po provedení sboru Píseň v jeseni. Po celý rok nebude J. v BB působit;

hrál klavírní part svých dvou skladeb Menuettu a Scherza pro klarinet a klavír a Sonáty pro housle a klavír. Ani jedna z premiérovaných skladeb se nedochovala;

na akademii učitelského ústavu provedli J. a Zdenka Schulzová Volkmarovo Adagio pro varhany na 4 ruce;

na akademii učitelského ústavu uvedl J. svůj mužský sbor Orání (premiéra 1873);

schváleny stanovy Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě, která záhy bude zřizovatelkou varhanické školy;

sňatek se Zdenkou Schulzovou; jedním ze svědků novomanželů byl malíř a fotograf Ladislav Šichan, který novomanželům daroval dva portréty. J. portrét zavěšen v Památníku L. J. v Hukvaldech, portrét Zdenky Janáčkové t. č. v soukromé sbírce v Rakousku;

se Zdenkou podnikl svatební cestu, do Obříšství k otci. Em. Schulze, do Prahy, kde se během týdenního pobytu stýkali s A. Dvořákem, do Kolína - ke Zdenčiným příbuzným; součástí svatební cesty byla též návštěva strýce Jana ve Vnorovech, odtud do Strážnice, na Velehrad, Buchlov a do Hukvald; v Hukvaldech, kam zavítal poprvé po otcově smrti, představil své starší sestřě Josefě manželku; na zpáteční cestě návštěva Křížkovského v Olomouci;

novomanželé bydlí v Měšťanské ul. 46;

dokončil harmonizaci Českých církevních zpěvů z Lehnerova měšního kancionálu; následujícího roku vyšly J. harmonizace tiskem v Brně;

ustavující valná hromada Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě; péčí Jednoty založena varhanická škola, jíž byl J. po celou dobu existence ředitelem;

matka Amálie J. se odstěhovala z Brna k dceři Eleonoře do Švábenic;

jmenován ředitelem varhanické školy (zůstal jím až do r. 1919, kdy se varhanická škola transformovala do konzervatoře); varhanická škola sídlí prozatímně v budově učitelského ústavu, výuku zahájí až v září příštího roku;