rok 1877

V čsp. Cecilie vyšla první J. teoretická stať "Všelijaká objasnění melodická a harmonická", část první; druhá část tohoto pojednání vyjde v březnu t. r.

první komorní koncert v pořadatelství Janáčka a Amálie Wickenhauserové, J. hraje klavírní part Mendelssohnova tria c moll;

druhý komorní koncert Janáčka a Wickenhauserové, Janáček hraje Beethovenovu sonátu F dur pro klavír a housle; na koncertě zazní Brahmsův klavírní kvintet op. 34, jehož analýzu (pod názvem "Quintett Brahmsů") hned po provedení díla J. uveřejnil v Moravské orlici; rozbor skladby vycházel v denním tisku na pokračování a nebyl publikován do konce;závěrečná část se nedochovala ani v rukopise;

J. navrhuje, aby BB smluvně angažovala pro své koncerty stabilní smyčcové hráče. Návrh přijat a tak dočasně vytvořena náhrada za dosud neexistující stálý profesionální orchestr;

v čsp. Cecilie vyšla J. první tištěná skladba - Exaudi deus, moteto pro smíšený sbor;

poznal Zdenku Schulzovou, dceru ředitele učitelského ústavu Emiliána Schulze; stal se jejím učitelem hry na klavír;

v zastoupení sbormistra J. Nesvadby učí ve Vesniných školách zpěv;

přispívajícím členem spolku Vesna; do Vesny jako střediska českého dívčího školství, osvěty a šíření národopisu přiveden prostřednictvím svých přátel Fr. Dlouhého a J. L. Šichana; na půdě Vesny za působení jejího ředitele Fr. Mareše se uskuteční premiéry některých J. děl, od 1882 zde bude vyučovat J. tchán Emilián Schulz, s Vesnou budou spjaty později také Zdenka J. a především dcera Olga;.

s Vesnou a jejím sborem vystoupil na zábavě v sále sokolovny;

se sborem BB podnikl výlet do Adamova (zpíváno při mši), na Býčí skálu;

v letních měsících v Praze, žákem ? Fr. Skuherského (pražská varhanická škola), u něhož se vzdělával v hudebních formách;

v čsp. Cecilie IV. vydal metodickou studii Základové, jimiž se řídí vyučování na slov. průpravnách učitelských v Brně;

na slova Karla Kučery napsal Slavnostní sbor k položení základního kamene c. k. slovanského ústavu ku vzdělávání učitelů (příležitostné první provedení 15. 7.); v tomtéž roce sbor proveden jestě jednou na koncertě BB dne 28. 10. za účasti cca 250 pěvců (mužský i ženský sbor), mezi nimiž byli i posluchači učitelského ústavu, koncert řídil L. J.;

Amálie Wickenhauserová uspořádala v Redutě koncert, na němž mj. provedla společně s J. Schumannovo Andante con variazioni pro 2 klavíry;

na koncertě Besedy Brněnské hrál jako pianista Mendelssohnův Klavírní koncert g moll (jiné prameny uvádějí Capriccio h moll op. 22) a týž večer s Amálií Wickenhauserovou Rubinštejnovu Fantazii pro 2 klavíry;

upravil čtyři z Dvořákových Moravských dvojzpěvů pro smíšený sbor a klavír; první uvedení těchto čtyř dvojzpěvů (v J. úpravě) se uskutečnilo 2. prosince 1877 v BB za J. řízení.; úprava dalších dvou dvojzpěvů vznikla do listopadu 1884, kdy oba dvojzpěvy zazněly jako premiéra;

složil Suitu pro smyčce; premiéra 2. prosince t.r., řídil J.;

první uvedení J. Suity pro smyčce a čtyř z Dvořákových Moravských dvojzpěvů v J. úpravě pro klavír a smíšený sbor; koncert v pořadatelství BB, J. díla nastudoval a řídil provedení;

provede zásadní repertoárové změny a povznese žánrovou skladbu koncertů BB;

BB se za J. vedení stane uměleckým útočištěm děl Dvořákových vedle nichž jsou prováděna díla Mozartova, Bachova, Smetanova, Lisztova, Rubinštejnova, Čajkovského ad; J. přivede na koncerty BB významné interpretační umělce; prosadí rozšířění sboru o dámský odbor, pokusí se o vytvoření stálého orchestru, zasadí se o pořádání komorních koncertů a koncertů tzv. populárního typu; J. nároky na umělecké povznesení BB se ne vždy setkávaly s pochopením řídícího výboru spolku, který trval i na zábavnějším charakteru produkcí;

ve školním roce 1877/78 učitelem hudby též na slovanském ústavu učitelek;

na J. podnět připravovala BB scénické provedení Gluckova Orfea; k realizaci nakonec nedošlo;