rok 1873

uvedení mužského sboru Nestálost lásky; provedl Svatopluk, dirigoval J. v hostinci U bílého kříže v Brně;na této koncertní besedě zařazeno J. přispěním také provedení Marseillaisy;

ve školním roce 1873/74 poslouchal přednášky o českém jazyce a literatuře na Moravské zemské akademii (Mährische Landesakademie) u prof. Antonína Matzenauera;

vznikl mužský sbor Nestálost lásky na text lidové písně; sbor J. nastudoval provedl v listopadu t. r.; o rok později stejnou skladbu uvede se Svatoplukem ve Šlapanicích společně se sbory sbory Orání a Osamělá bez těchy (1874) pod názvem "Tři písně";

první uvedení mužského sboru Válečná (1873), Svatopluk, řídil J., provedeno v BD;

složil mužský sbor na text neznámého autora Válečná, nejdříve jako mužský sbor à capella, poté jako sborovou skladbu s instrumentálním doprovodem k příležitosti svěcení praporu při oslavě pětiletého trvání besedy Svatopluk; premiéru J. nastudoval a provedl 5. července 1873 v BD se sborem Svatopluku;

se sborem Svatopluku provedl v hostinci U bílého kříže svůj mužský sbor Ženich vnucený na srbský lidový text. Skladba s tímto názvem se nedochovala;

složil mužský sbor na text lidové písně Orání a provedl se sborem Svatopluku 27. dubna t. r.;(tento sbor - původně součást cyklu uváděného pod názvem "Ohlas národních písní"- patří do cyklu, ohlášeného názvem "Tři popěvky", též "Tři písně");

otevřen Besední dům, který je od počátku své existence chápán jako bašta českého kulturního, vzdělávacího a spolkového života;

pro Svatopluk vytvořil v období 1873-76 sborové skladby, z nichž některé (Když mne nechceš, což je víc?, Divím se milému, Vínek stonulý, Osudu neujdeš, Na košatej jedli dva holubi seďá) nelze datovat jinak než rozmezím let 1873-76;

sbormistrem řemeslnické besedy Svatopluk (zal. 1868), v jejímž čele působil do r. 1876; produkce zpočátku v hostinci u Bílého kříže (ul. Pekařská), později v Besedním domě; J. se aktivně účastní nejen uměleckých podniků, které se snaží oprostit od zábavně tanečního charakteru, ale i spolkového života, zvláště přednášek a výletů;proměnu vlastenecky zaměřeného řemeslnického spolku na těleso s cíli uměleckými záhy komentují jak noviny, tak i pražský odborný tisk (Dalibor);

při besedě Svatopluku J. účinkuje jako klavírní doprovazeč houslisty O. Kopeckého; J. je uváděn v souvislosti se Svatoplukem již v srpnu 1872, kdy ho předseda spolku dr. Illner navrhoval jako budoucího sbormistra;