1. 2. 2008 Nový janáčkovský objev Během studií na lipské konzervatoři ve školním roce 1879-1880 napsal Janáček své přítelkyni a budoucí choti Zdence Schulzové řadu dopisů, v nichž kromě jiného podrobně referoval o svých kompozicích, které vznikaly jako cvičné skladby. Z řady těchto skladeb se dochovaly pouze dvě (Romance a tzv. Zdenčiny variace ), ačkoli podle Janáčkových dopisů jich muselo být mnohem více. Mezi těmi, které se považují za ztracené, je také 14 klavírních fug, z nichž tři Janáček krasopisně opsal a zahrál na hudebním soirée v Lipsku v únoru 1880. Dokladů o existenci "lipských skladeb" zanechal Janáček sice mnoho, skladby samotné však byly pohřešovány až do dnešního dne.Zcela náhodou se v knihovně cisterciáckého kláštera v Reinu v oblasti Štýrského Hradce tři z nich našly. Proč právě tam? Profesor bohosloví a skladatel - hudebník Josef Chmelíček z Brna ( narozen v Náměšti n. Oslavou), byl kromě jiného také velkým sběratel fug, které opisoval do rukopisného svazku hudebnin, jemuž dal název Liber fugarum. S největší pravděpodobností si od Janáčka "vyprosil" pár fug, které do své sbírky opsal a řádně opatřil jménem autora a jeho proveniencí. Liber fugarum, čítající kolem 1500 skladeb, před smrtí daroval cisterciácké fundaci v Reinu. Když profesor Chmelíček v roce 1891 zemřel, Janáček napsal do Moravských listů nekrolog; vzdal mu hold jako hudebníkovi i jako činném spoluzakladateli brněnské varhanické školy a zmínil též jeho cennou sbírku fug. O tom, že by však v tomto konvolutu měly být zaznamenány jeho tři skladby pomlčel. Pravděpodobně si po deseti letech ani nevzpomněl, že do Chmelíčkovy sbírky také přispěl. |






