Nový janáčkovský objev

  Během studií na lipské konzervatoři ve školním roce 1879-1880 napsal Janáček své přítelkyni a budoucí choti Zdence Schulzové řadu dopisů, v nichž kromě jiného podrobně referoval o svých kompozicích, které vznikaly jako cvičné skladby. Z řady těchto skladeb se dochovaly pouze dvě (Romance a tzv. Zdenčiny variace ), ačkoli podle Janáčkových dopisů jich muselo být mnohem více. Mezi těmi, které se považují za ztracené, je také 14 klavírních fug, z nichž tři Janáček krasopisně opsal a zahrál na hudebním soirée v Lipsku v únoru 1880. Dokladů o existenci "lipských skladeb" zanechal Janáček sice mnoho, skladby samotné však byly pohřešovány až do dnešního dne.Zcela náhodou se v knihovně cisterciáckého kláštera v Reinu v oblasti Štýrského Hradce tři z nich našly. Proč právě tam? Profesor bohosloví a skladatel - hudebník Josef Chmelíček z Brna ( narozen v Náměšti n. Oslavou), byl kromě jiného také velkým sběratel fug, které opisoval do rukopisného svazku hudebnin, jemuž dal název Liber fugarum. S největší pravděpodobností si od Janáčka "vyprosil" pár fug, které do své sbírky opsal a řádně opatřil jménem autora a jeho proveniencí. Liber fugarum, čítající kolem 1500 skladeb, před smrtí daroval cisterciácké fundaci v Reinu. Když profesor Chmelíček v roce 1891 zemřel, Janáček napsal do Moravských listů nekrolog; vzdal mu hold jako hudebníkovi i jako činném spoluzakladateli brněnské varhanické školy a zmínil též jeho cennou sbírku fug. O tom, že by však v tomto konvolutu měly být zaznamenány jeho tři skladby pomlčel. Pravděpodobně si po deseti letech ani nevzpomněl, že do Chmelíčkovy sbírky také přispěl.
Když před nějakou dobu byla Chmelíčkova sbírka fug archivována, podivili se jak prof. dr. Klaus Hubermann - muzikolog z univerzity v Grazu tak i dr. Wolfgang Pope, badatel v oboru církevní hudby: Co pohledává Janáčkovo jméno v této sbírce? Otázku nakonec zodpověděl Dr. Jakob Knaus, prezident Společnosti Leoše Janáčka ve Švýcarsku, který též potvrdil pravost Janáčkova autorství a objasnil cestu, které vedla z Lipska přes Brno až do rakouského Reinu. Které však ze 14 pohřešovaných fug to jsou, zůstává dosud neobjasněno, stejně jako kde (a jestli vůbec) se nacházejí originální rukopisy. Předpokládá se, že Janáček, který 24. února 1880 z Lipska chvatně odejel ještě před ukončením semestru, skladby někam založil, anebo ještě před chvatným odjezdem zničil.Nález ztracených Janáčkových raných klavírních skladeb byl s včerejším datem zveřejněn. Skladby jsou připraveny k vydání (v edici Lehela Donátha z Winterthuru) a koncem dubna tr. je poprvé provede holandský klavírista Christian Lambour. Provedení Janáčkových klavírních fug přislíbil zvukově zaznamenat rakouský rozhlas ORF.